O PROSECCU DE GIUSTI

Často dochází k záměně správného označení prosecca, kdy je toto víno automaticky spojováno s pojmem šumivé víno. Ve skutečnosti však ne všechny druhy prosecca lze považovat za šumivé víno. Prosecco je v podstatě vysoce kvalitní bílé víno a odrůda, která mu dodává duši, je Glera, typická pro oblast Benátska a Friuli-Venezia Giulia.

Prosecco De Giusti využívá právě tuto odrůdu. Glera, původní odrůda severovýchodní Itálie, známá již od dob Římanů, je bílá réva s rustikálním a energickým charakterem. Má krásné oříškově zbarvené výhony a produkuje velké, dlouhé hrozny se žlutě zlatými bobulemi. Pěstuje se s vertikálně orientovanými výhony, přičemž přebytečné výhonky se odstraňují za pomoci zaštipování a vyvazování, aby se vytvořilo mikroklima vhodné pro akumulaci aromatických látek v bobulích.

Hrozny odrůdy Glera tvoří 85 % prosecca. Zbývajících 15 % se skládá z pečlivě vybraných odrůd Verdiso, Perera, Bianchetta Trevigiana, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio a Pinot Nero vinifikovaného jako bílé víno. Tyto odrůdy pomáhají dotvořit charakteristickou strukturu vína.

Prosecco De Giusti se vyrábí podle tradiční metody bílé vinifikace, kterou zavedla První enologická škola v Itálii. Tato metoda, která dala vzniknout nejlepší formě místního vinařství, se vyznačuje absencí macerace, tedy kontaktu mezi moštem a slupkami během alkoholového kvašení.

Sklizeň probíhá v době, kdy je organoleptická zralost – tedy poměr cukrů, kyselin a aromatických látek – optimální pro výrobu prosecca. Jedná se o velmi citlivý proces, protože bobule musí zůstat neporušené, aby nedošlo k nežádoucímu spontánnímu kvašení ještě před jejich převozem do vinařství.

Lisování se provádí pomocí sofistikovaných zařízení, která pracují jemně, aby extrahovala pouze mošt z jádra bobule. Dekantace probíhá v ocelových nádržích po dobu 10–12 hodin, během níž mošt odpočívá při nízké teplotě 5–10 °C.

Vinifikace se provádí na čisté části moštu za použití pečlivě vybraných přírodních kvasinek, které zahájí alkoholové kvašení. Tento proces trvá 15–20 dní v ocelových nádržích při konstantní teplotě 18–20 °C, což umožňuje zachovat nejjemnější aroma původních hroznů. Po kvašení následuje období zrání, během něhož probíhá stáčení a filtrování, aby se získalo čisté základní víno.

Proces šumivého kvašení začíná, jakmile je základní víno vyčištěno. Po pečlivé degustaci jsou jednotlivé šarže ve sklepě smíchány. Tyto šarže, které byly až dosud uchovávány odděleně podle původu, doby sklizně a organoleptických vlastností, jsou smíchány v přesných poměrech. Metoda Charmat využívá tlakové nádoby zvané autoklávy, do nichž se víno přidává spolu s cukrem a kvasinkami. Tato technika umožňuje zachovat odrůdové aroma hroznů a dává vzniknout ovocnému a květinovému vínu s jemnými bublinkami – typickému pro produkci v oblasti Conegliano Valdobbiadene.

Lahvování probíhá po dokončení šumivého kvašení a po uplynutí doby stanovené předpisy je naše prosecco připraveno k uvedení na trh.

Rodná země tohoto vína je součástí světového dědictví UNESCO. Během 43. zasedání UNESCO v Baku byla oblast Conegliano Valdobbiadene zapsána na Seznam světového dědictví. Tato kopcovitá krajina, ležící 50 km od Benátek a přibližně 100 km od Dolomit, je dnes známá jako „Cesta prosecca a vín“.

Vinařská tradice zde sahá hluboko do minulosti a první písemná zmínka o proseccu z této oblasti pochází z roku 1772. Od zavedení označení DOC v roce 1969 zůstala historická výrobní oblast omezena na 15 obcí. Dvě z nich nesou její jméno: Conegliano, kulturní centrum oblasti, a Valdobbiadene, její srdce produkce.

Není těžké pochopit, proč je toto výjimečné území plné kouzla a bohaté na cenné tradice v údolích a vesničkách roztroušených po krajině považováno za důležitý referenční bod vinařské kultury. Země, kde se pohled rozprostírá přes strmé svahy střídající se s mírnými kopci pokrytými štědrými vinicemi. Tento jedinečný kout, vzácná pokladnice chutí a kultury provoněná vínem, představuje vrchol italské excelence. A právě zde se rodí Prosecco De Giusti.